Ve skvělé fantasmagorii Grandville vítězí detektiv jezevec

Pro Británii hrozba nedozírných následků. V téhle vysoké hře francouzských patriotů však stačí jen pár přestřelek, honiček, konspirací, detonací a vše vyřešeno. Nejnovější komiks Bryana Talbota je opravdová akční zoopodívaná. Navíc měla v Česku premiéru.

Přestože vypadá Bryan Talbot spíše jako rozháraný dirigent symfonického orchestru, je jedním z nejlepších komiksových tvůrců současnosti. Kvůli epické sáze Dobrodružství Luthera Arkwrighta je považován za zakladatele moderního ilustrovaného románu. I její volné pokračování Srdce Impéria stojí za to. Komornější Pohádka o zlobivé kryse, kde rozvíjí příběh zneužívané dívky, ho představuje jako vnímavého a citlivého autora. Tak by se dalo počítat dál, přičemž škála námětů nemá obdoby. Všechny jmenované komiksy nicméně vyšly česky a aktuální thriller Grandville u nás měl dokonce světovou premiéru.

Superdetektiv se srstí

V antropomorfním Grandvillu se ve vyfantazírované době, kdy Francie po napoleonských válkách vládne světu a Velká Británie získala teprve nedávno samostatnost, rozehrává pátrání jezevčího detektiva LeBrocka ze Scotland Yardu v případu vraždy diplomata. V rychlém sledu honiček, bitek, přestřelek, ale i milostných scén kriminalista postupně přichází na dalekosáhlé propagandistické spiknutí francouzských vůdců proti ostrovanům za Lamanšským průlivem. To všechno kvůli zbrojení a naftě, potažmo ziskům z obojího.

Talbot v komiksu nezapře své inspirace, které však čestně přiznává. Jean Gérard kreslil figury s lidským tělem a zvířecími tvářemi, přičemž se pomocí výběru zvířete snažil zobrazit lidskou povahu. Tyhle křížence oblékal do dobových kostýmů z poloviny devatenáctého století. Pracoval pod pseudonymem Grandville, což je ve stejnojmenném  komiksu přezdívka Paříže. Dvě hlavní postavy příběhu, detektiv LeBrock a asistent Krysmyš, navíc jako by z oka vypadli hrdinům románů Arthura Conana Doyla o Sherlocku Holmesovi a jeho věrném příteli Johnu Watsonovi. LeBrock nicméně dokáže v případě nutnosti z padoucha důležité informace i vytřískat.

„Francouzi jim říkají knedlíci. Jsou to nekvalifikovaní pracovníci. Do Británie se nikdy nedostali. Nemají právo dostat pas. Je to nějaký druh holých šimpanzů, kteří se vyvinuli ve městě Angouleme, nedaleko Bordeaux. Nikdy jim nepřiznali práva občanů,“ vtipkuje v komiksu Talbot skrze detektiva LeBrocka. Řeč je totiž o postavách opravdových lidí, přesněji dvou hotelových uklízeček, které se mihnou v jednom obraze. Navíc jde o skrytý význam, ve kterých se komiksář tak vyžívá. V Angouleme se totiž už od roku 1974 koná jeden z největších komiksových festivalů v Evropě.

Rozmázlé honičky

Výčet inspirací tím nekončí. Styl kreslíře Alberta Robidy, jenž žil mezi lety 1848 a 1926, vévodí kresbám technických vymožeností. Robida, podobně jako Jules Verne, využíval technických novinek, které domýšlel do dokonalých vynálezů. Například telefonoskopy (jde o kombinaci televize, telefonu a internetu, vlastně dnešní videotelefony) moderní zbraně či letecké lodě. V Grandvillu se objevují různí roboti, vrtulníky podobné lodím anebo paromotorky. S nimi se postavy pouští do krkolomných honiček à la Quentin Tarantino. A maniakální tvůrce filmových akčňáků je posledním z vlivů.

S tím souvisí i fenomenální kresba. Právě při honičkách jsou jednotlivé obrazy rozostřeny přibližně tak, jak by je zachytil fotoaparát. V případě hledání slabých míst tohoto komiksu se moc nepoštěstí. Možná jen na thriller méně výrazná obálka a dvojí konec, kdy jsou v tom posledním dovysvětleny předchozí události. Ale to už se skoro nacházíme v oblasti hledání chyb za každou cenu.

„Komiks je jako forma komunikace, zábavy a vzdělání stejná, ne-li lepší, než jakákoli jiná forma. Dnes existuje obrovský výběr kvalitních ilustrovaných románů, které přinesou bohaté zážitky všem lidem s různými zálibami,“ říká Bryan Talbot. Na komiksu Grandville je vidět, že nekáže vodu a nepije víno. Pro vyznavače drsných scén je tohle ta nejlepší strava. Stejně jako jiné jeho ilustrované romány pro další typy čtenářstva. Není proto divu, že byl Talbotovi za komiksovou tvorbu jako prvnímu ve Velké Británii udělen čestný doktorát. Zaslouží si ho.

Text: Jan Drtil
Foto: Foto Briana Talbota – Richard Klíčník, Foto komiks – Comics Centrum