Ponurá cesta mezi pěšáky po komiksové šachovnici bídy

Hledání naděje je nekonečný příběh. Své o tom ví i polda z Los Angeles David Gray, který si naplno prožije jednu kapitolu tohoto příběhu. Je totiž hrdinou komiksové ságy Krajina půlnočních stínů od J. Michaela Straczynského. Jde o fascinující cestu plnou ztroskotanců, nezodpovězených otázek a ďábelských bytostí zvaných pěšáci, na jejímž konci čeká osvícení. A každý čtenář dostane koňskou dávku.

„Ve dne tu byli podnikatelé, děti, úředníci a lidi, kteří pracovali v místních kinech a divadlech, muži a ženy oblečeni do kanceláře, toužící dostat se domů na večeři a k televizi a rodině, než se setmí. Později přišla noční šichta, ztracenci, kteří se objevovali ve stínech a s bolestí procházeli stejnými ulicemi, hledajíce svou dávku, peníze, bary a masážní salony, a s rozbřeskem se zase vytráceli,“ píše J. Michael Straczynski. To vypozoroval na nároží v divokém San Diegu roku 1978. V podstatě ale jde o každodenní koloběh života v centru jakéhokoli většího města.

Štreka do pekel

Z podobných pozorování vznikl koncept tehdejšího vyděděnce Straczynského k románu v obrazech, jenž nejspíš zapůsobí i na nejotrlejšího čtenáře jako rány bičem. Vše začne vraždou drogového dealera, kterou dostane na stůl právě losangeleský detektiv David Gray. Ten postupně ve strachem umrtveném městě přichází na kloub záhadám, které všechnu tuhle náladu vyvolávají a přiživují. Dostane se do odvráceného světa lidí, do krajiny stínů. Tam nicméně mizí všichni ztroskotanci a zoufalci, které v rámci bezstarostného bytí normální společnost jen přehlíží.

Na cestě mu je průvodkyní černovlasá Laurel. Společně unikají armádě pěšáků, služebníků zla, a míří do New Yorku, kde může Gray opět získat vlastní duši. Mezitím potkávají právě ty stovky životních outsiderů, pro něž jsou mlhavou jiskřičkou naděje. Muže, jenž přišel o práci a už se z toho nevyhrabal. Dívku, která zasvětila mládí despotické matce. Chlapce, co odmítl opustit gang a později ho gang vyloučil kvůli soucitu. A Grey se v tom plácá taky. Kvůli práci odstavil milující ženu na druhou kolej, a proto se postupem času taky mění ve slouhu zmaru. Nicméně svůj kříž nese s odhodláním a vše se v dobré obrátí.

Nejdelší komiks

Sága je vlastně takovou novodobou pohádkou o rytíři, který naplněním zkoušky v sebeobětování vrátí zavrženým chuť do života. Navíc jde o poloviční happy end, protože rytíř nakonec pozná, že tohle je nekonečná pouť. Autor také vytvořil scénář ke komiksu až po dvaceti letech vlastního hledání, k němuž v doslovu dodává: „Pouze skrze soucit lze lidi ochránit před propadnutím do krajiny půlnočních stínů.“ Hlubokému příběhu hraje do noty i běžná, ale ve své podstatě dokonalá komiksová kresba, kterou měla na starost parta výtvarníků. Tón jim tužkou udával Gary Frank.

Údajně nejdelší komiks, jenž v Česku zatím vyšel, má zhruba tři sta stránek a teď je na knižních pultech už jeho druhé české vydání. Na konci knihy je k mání ještě kapitola Drahocennosti, kde si Straczynski zahrává s myšlenkou naděje, která je ukryta v každém nedokončeném superdíle. Polda Gray v ní se spolubojovníky brání utopický archiv dokončených uměleckých děl před armádou zlých pěšáků alias zlých stínů. Ti ostatně vypadají jako Darth Maul z Hvězdných válek přetřený nazeleno. „A teď je ten příběh i váš. A co s ním uděláte, je jen na vás,“ dodává nakonec autor jako věštec bez koule. Ale je zřejmé, že věří v tu mozkovou hemisféru čtenářstva, kde se skrývá soucit.

Text: Jan Drtil