Leoš Kyša stvořil Válkotvůrce

Leoš Kyša je novinář a sci-fi spisovatel. Před dvěmi lety uspěl s akčním sci-fi příběhem Poutník z Mohameda, který se odehrává ve vesmíru, kde vládnou muslimové, kteří z planety Země vyhnali všechny, kdo nevěří v Mohameda jako proroka božího, a nedávno vyšlo i volné pokračování tohoto příběhu nazvané Alláhův hněv. Teď ale spatřila svět sbírka jeho povídek Válkotvůrci. Jde také o sci-fi, a navíc má jednu zvláštnost – kniha vychází pouze elektronicky. Proč?

Je to takový pokus. Oslovili mě nadšenci do e-knih, kteří založili nakladatelství čistě pro elektronické knihy jménem Freetimepublishing, s tím, že by rádi vydali sbírku mých povídek. Zalíbilo se mi to hlavně proto, že jsem napsal poměrně dost povídek pro stanici Českého rozhlasu Leonardo, které byly pouze zdramatizovány a odvysílány v pořadu Nula-jednička, nikdy ale nevyšly písemně. Tak jsem jim nabídl hlavně je. Navíc elektronická verze má tu výhodu, že když si knížku čtete třeba na iPadu, tak je na konci každé povídky právě odkaz na její namluvenou verzi v archivu Rozhlasu a stačí kliknout a povídku, kterou jste si přečetli, si můžete rovnou i poslechnout. Můžete tak volně kombinovat, jestli chcete nějakou povídku číst, poslouchat nebo si přečíst půlku a zbytek si doposlouchat.

Nemrzí tě trošku, že si tu knížku nikdy nedáš do poličky?

Ani ne. Vždycky se na ni můžu podívat ve čtečce nebo na počítači. Ta knížka má prostě jinou formu, žije si jiným životem a když to lidi baví číst třeba v telefonu, tak nevím, proč by i v něm knížku mít nemohli. Samozřejmě jsem přesvědčený, že papírové knihy nikdy nezaniknou a budou stále dominovat. Baví mě ale zkoušet nové věci a udělat čistě e-book bylo lákavé. Budoucnost je určitě taková, že knihy prostě budou papírové a elektronické a budou se navzájem doplňovat. Některé budou třeba jenom na papíru, jiné zase budou žít jenom virtuální život.

V souvislosti s elektronickými knihami se hodně mluví o pirátství. Piráti třeba ničí trh s hudbou nebo filmy. Nebojíš se, že vydat knihu elektronicky je ekonomická sebevražda?

Ono psát knihy vůbec je ekonomická sebevražda. Tohle se nedá dělat pro peníze, ale pro radost z tvorby a vyprávění příběhů. Každopádně je zajímavé, že knižní piráti se zapřisáhli, že knihy, které vyjdou jenom elektronicky, nikdy žádná z velkých skupin, které tu působí, neukradnou. To je hodně zajímavé a jsem vážně zvědavý, jestli budou Válkotvůrci k dostání pouze v našem největším e-shopu elektronických knih Palmknihy.cz, kde se prodávají, nebo se nakonec někde objeví i jejich pirátská verze dostupná pro všechny a zadarmo. Doufám, že ne. Nejde o mě, ale tohle by zlikvidovalo vznikající trh s elektronickými knihami a hlavně nadšence jako jsou kluci z Freetimepublishing.

O čem jsou tvoje povídky ve Válkotvůrcích?

Tím, že jsou všechny poměrně krátké, protože se musely vejít do daného časového rozvrhu pořadu,  nemohou být moc ukecané. Čím se dá v příběhu míň kecat, tím víc v něm musí být nějaká myšlenka a hlavně pointa. Většinou jsou to povídky o budoucnosti, hlavně o jejích možných variantách, od vyloženě katastrofických až po humoristické. Některé kladou důraz na techniku, jiné na společnost, prostě dokonalý pelmel.

Název sbírky ale nevznikl podle žádné z rozhlasových povídek.

Ne, ten mu dala jedna ze dvou bonusových povídek, které jsem kdysi napsal pro dnes již zaniklý časopis o sci-fi Ikarie.Válkotvůrce byla právě první z nich a dodnes ji považuji za jednu ze svých nejlepších. A hlavně je v knize nejdelší. Ta úplně nejlepší je ale Chlupáček, povídka napsaná pro rozhlas. Problém je v tom, že název Chlupáček nebo Chlupáčci by u sbírky asi vyvolával poněkud nepatřičné asociace.

A o čem je povídka Válkotvůrce?

O tom, že války jsou vlastně nejlepší cestou k míru. A, že když se to umí, tak malé války vlastně mohou být taková celkem přijatelná daň za to, že nikdy nepřijdou války velké a skutečně devastující. No a o tom, že když si tohle uvědomí skutečně odhodlaní mírotvorci, může to způsobit spoustu zajímavých věcí. Je to taková bláznivá akční konspiračně-špionážní povídka. Možná proto mě dodnes baví.

Kdo jsou tvé autorské vzory?

Těch je víc. Z českých určitě Jiří Kulhánek, Štěpán Kopřiva, Leonard Medek nebo František Kotleta. Ze zahraničích nejvíc G. A. Effinger nebo Neal Stephenson. Dost roztodivná společnost.

Text: Ludmila Hamplová
Foto: archiv Leoše Kyši