Jak lvům z bagdádské zoo přinesla válka svobodu

Uvidět slunce zapadající za obzor. Instinktivní touha lvů z bagdádské zoo, kteří se díky plošnému bombardování dostanou na svobodu a putují válkou zmítaným Irákem, se nakonec splní. Ale za jakou cenu? Nyní do češtiny přeložený román v obrazech Smečka z Bagdádu je určitě největším komiksovým trhákem současnosti. Scenáristicky promyšlené, obrazově výjimečné. Vždyť z mnoha výjevů, třeba znásilněná lvice, žirafa s ustřelenou hlavou, umírající lev s vylámanými zuby a drápy či stádo bílých koní mezi troskami města, přímo mrazí.

---

---

„Jak lvové bijem o mříže, jak lvové v kleci jatí, my bychom vzhůru k nebesům a jsme zde Zemí spjatí.“ První sloka stejnojmenné ódy z Písní kosmických od Jana Nerudy by se celkem dobře hodila za motto nového románu v obrazech na českých knižních pultech. Obrazová podívaná Smečka z Bagdádu ale představuje opravdové lvy, samice Núr zoufalého romantika volajícího po svobodě a mříže v pavilonu šelem jasnou překážku. Pak však přiletí americké bombardéry, svrhnou nálože, kam se dá, a jedna bomba osvobodí čtyřčlennou partu lvů.

Lidská smečka v srsti

Přitom jde o úplné archetypy lidské společnosti. Dovádivý a rozverný lvíček Ali, co se v každé situaci chová jako na pískovišti. Zmíněná idealistka, mladá Núr, dokáže kvůli vidině svobody popřít i pud dravce masožravce. Starší lvice Safa je moudrá, nevrlá, pohodlná, ale zásadová dáma, která hned vytuší, že procházka krajinou za zdmi zoologické zahrady nebude cesta rájem, ale spíš kličkování peklem. Pán tvorstva, samec Zill, je celkem rozvážný lev ve středním věku, jenž chce mít klid od věčných ženských hádek, ale v pravou chvíli odkryje tvář bojovníka a všechny ochrání před hrozným nepřítelem. 

Nicméně na jednoho nepřítele je i on krátký. Můžeme se na něj podívat do zrcadla. K takovému konci, tedy do opravdového ráje a ke konečné svobodě ve smrti, je dovede cesta troskami válečné zóny Bagdádu. Přitom dojdou naplnění romantického snu o divočině: spatří slunce snášející se za obzor. V průběhu svého pochodu smrti se setkají s bandou vychloubačných opic, přemoudřelou želvou, rojem tanků či stádem bílých koní. Nicméně zavítají i do paláců Saddáma Husajna, kde najdou pozůstatky jeho hrůzovlády. Zbídačelého lva na hraní a nad vše povzneseného medvěda zabijáka.

Odpověď podceňovaných

Scénárista Brian K. Vaughan a kreslíř Niko Henrichon vytvořili fiktivní příběh na základech pravdivé události. V dubnu 2003, během bombardování Iráku, totiž z tamní zoo opravdu utekli vyhladovělí lvi. Bezcílně se toulali ulicemi, než je postřílela americká vojenská hlídka. Ke cti autorů je třeba dodat, že si agenturní zprávu zapadlou mezi stovkami krvavých reportáží z válčiště ověřili, nastudovali reálie, pozorně vyslechli některé zainteresované osoby, prohlédli všechny dostupné fotografie a pak teprve začali vytvářet strhující podívanou. I proto téměř všechny kresby působí velmi autenticky a ponurost hořícího města z nich čpí kouřem a zvířeným prachem.

Vynikající román v obrazech v dostačujícím překladu Jana Kantůrka je rázným políčkem do tváře škarohlídů, kteří si myslí, že tahle umělecká forma patří jen do rukou teenagerů anebo ke čtení na latríně. Navíc jde o dvojí zadostiučinění. Scenárista Vaughan psal totiž donedávna jen rozsáhlé komiksové sešity a občas si přečetl kritiku, že nedokáže vytvořit kratší ucelený příběh. Román Smečka z Bagdádu je jasným důkazem, že to umí. Kreslíř Henrichon toho zase v branži doteď moc nepředvedl. Jde o jeho druhý komiks a hned trefu do černého. Přestože se tím román nechlubí, což je na něm také sympatické, získal hned několik ocenění. A na rozdíl od některých jiných amerických komiksů právem.

Text: Jan Drtil
Foto: Archiv autora