Bestiář komiksových mlátiček a bojovníků

Rodokmen superhrdinů se rozšiřuje skoro s každým novým, podobně zaměřeným, komiksem. Jen loni jich u nás vyšlo několik desítek. Některé se mi dostaly do ruky. Jejich hrdinové tvoří se svými superschopnostmi, zbraněmi, svaly, úskoky a machrováním hodně různorodou armádu. Tak se na tu havěť pojďme mrknout zblízka.

Ságy o superhrdinech jakéhokoli ražení se v komiksu staly samostatným oborem.  Pro někoho jde v podstatě o jedinou známou tvář komiksového umění. A je s podivem, kolik tahle tvář může mít výrazů. Vždyť i Asterix s Obelixem, kteří nedávno oslavili padesátku, jsou vlastně takovými galskými superhrdiny. Loknou si trošku kouzelného nápoje a pak rozcupují na padrť římská vojska. Do jiného ranku patří zase neohrožení detektivové či agenti s mozkem Einsteina a svaly Tysona.

Nicméně když se řekne superhrdina, vysloví každý jako zaříkadlo Superman, Batman, Spiderman. To je ale komiksový slabikář. První se narodil v roce 1938 a jeho tátové Jerry Siegel a Joe Schuster dostali deset dolarů za stránku, čímž autorská práva na tenhle zlatý důl spadla do klína vydavatelství DC. Rok po něm byl stvořen Batman žijící v temném městě Gothamu. Další superhrdinové na sebe nenechali dlouho čekat. V genetické laboratoři lidské fantazie byly vyšlechtěny zástupy dalších. Je čas podívat se na mou loňskou sklizeň.

Pomsta až do hrobu

Není divu, že se čtyři sešity mapující život ironického drsňáka Punishera spojené v jednu komiksovou knihu jmenují Od kolébky do hrobu. Zakrvácený životopis sice začíná v džungli, kde hrdina kosí členy Vietkongu jako vzrostlou trávu, ale hned poté přechází v chlapecká léta a dále v otcovské povinnosti. Mafiánští kmotři mu při přestřelce vyvraždí rodinu. Proto se nechá zavřít do věznice Riker, kde si tihle zločinci žijí jak prasata v žitě. Bere je jednoho po druhém jako řezník při porážce, pak zdrhne. Z úkrytu vykročí do krajiny zmutované atomovou válkou.

V jednom z bunkrů pod New Yorkem najde smetánku, co se sem ukryla před apokalypsou. Samý vyčůraný byznysmen anebo podnikatel s krví na rukou. A co udělá Punisher? Nakrmí i tenhle ksindl olovem a zemře v hrobě zvaném planeta Země. Co životní etapa, to jiný kreslíř. A třeba tvůrce krvavé vendety ve věznici Lewis Larosa je neodolatelný. Toto vydání Punishera  je úchvatný obrazový thriller, jehož přečtení znamená adrenalinový zážitek podobný bojovému nasazení v Afghánistánu.

Pátrání po žluťáskovi

„Podělanej způsob jak začít důchod.“ Hláška z komiksu Ten žlutej parchant, což je čtvrtý díl série Sin City od Franka Millera, je vlastně obsahem v pěti slovech. Detektiv John Hartigan s pověstí vzorného policajta kroutí poslední hodinu do důchodu. A co čert nechce, dostane od práskače avízo, kde únosci ukryli pohřešovanou holčičku. Jde do toho. Zmrzačí pedofilního senátorova synáčka, kvůli tomu se na základě falešného obvinění dostane do basy a pak udělá všechno proto, aby děvčátko, z něhož zatím vyrostla sexy kočička, ochránil. A když se řekne všechno, tak úplně všechno.

Millerova černobílá kresba, fázování jednotlivých obrázků, smysl pro napětí a nesmrtelné hlášky jsou tím, co z jeho komiksů dělá klasiku v tom nejlepším slova smyslu. Ale nebudu zbytečně „trousit kulky jako Mikuláš cukroví“. Takže už jen letmo. Druhé upravené české vydání je ještě k dostání. Překlad Richarda Klíčníka je klika. A ten parchant žluťásek, co páchne jako „mrtvola pohozená v kontejneru uprostřed léta“, je součástí filmu Sin City, jímž vysekli Robert Rodriguez a Quentin Tarantino poklonu dokonalému komiksáři.

Hrdinové do boje

Kapitán Amerika v čele největších komiksových superbouchačů. Ve dvojce Ultimates s podtitulem Národní bezpečnost se to nadpřirozenými bytostmi všeho druhu jen hemží. Začátek je pozvolný. Pár set mrtvých, jedno domácí násilí v superpartnerství, demolice na každé stránce. Prostě čekání na velkou akci. A pak přijde. Nejdřív pozemská obrana tvořená samými výkonnými esy málem zařve kdesi v Mikronésii, protože je mimozemšťané, kteří se infiltrovali do řídícího centra, poslali na výlet k odjištěné atomovce.

Začne masakr. Mimozemšťané napadnou Ameriku a skoro ji pošlou do kolen. V třetí světové válce se nejvíc vyznamená severský bůh hromu a blesku Thor, nekontrolovatelný Hulk a samozřejmě většina klaďasů. Jak jinak. Celý spektákl končí happy endem jako z červené knihovny a oblohu nad Bílým domem osvítí ohňostroj. Scenárista Mark Millar a kreslíř Bryan Hitch dali dohromady řemeslně povedenou show, které se toho nedá moc vytknout. Jen ten kýčovitý happy end. Ale, co se dá čekat od poameričtělých Anglánů.

Barbarova pouť

„Divošství je přirozeným stavem lidstva. Civilizace je nepřirozená,“ napsal Robert Ervin Howard, otec Conana. Přestože byl tenhle divoch s rytířskými manýry stvořen už v roce 1932, stále žije a ponouká k dalším výpravám. Proto když byl scénárista Kurt Busiek doma na nemocenské, začetl se do starších příběhů a na úspěšnou ságu Dcera pána mrazu, podle níž se aktuální komiks i jmenuje, posléze narouboval fungl nové storky. V nich se nesmrtelný barbar vypraví do magické říše Hyperborea, jejíž moc vznikla z duší a krve nevinných obětí. Samozřejmě, že se pomstí.

Mezi výtvarníky se o ztvárnění scénáře vedla soutěž, kdo s koho. Nakonec zvítězil mladý kreslíř Cary Nord, jenž ukázal takové skici, že jim vydavatelství neodolalo. Obrazově všechno doladil odborník přes barvy Dave Stewart, který kresby vybarvil přímo v počítači, takže vypadají téměř jako v 3D podobě. A tenhle barbar Conan s černou kšticí vypadá mnohem uvěřitelněji než árijský kulturista Arnold Schwarzenegger ve filmu. Jen titulní stránka komiksu dost drhne. Tam vypadá bojovný pohan, jako by vylezl z pastelky dítěte z mateřské.

Predátoři útočí

Ještěr odkudsi z páté galaxie pokračuje v lovení lidí. Tři tečky z laseru jeho zbraně se vždy objeví na nešťastníkovi a prásk, člověk se skácí k zemi. Z filmů se akorát přesunul na statické obrázky komiksu, což se stává spíše naopak, a povolal i bratříčky. V první sérii příběhů komiksu Predátor si gangy ještěřích zabijáků dělají revír z celé zeměkoule, a cestují dokonce i v čase. Hlavním klaďasem je tady brácha filmového Dutche Schaefera (taky Schwarzeneggera), tvrdý a na leccos zvyklý policista, co si nedá nic líbit.

Vše začne v New Yorku, kde policajt rozpřádá sérii vražd. Následně se zakrváceným bitevním polem stane kolumbijská džungle a ještě později vojenská základna v mrazivé Sibiři. V časoprostoru se s predátory střetnou japonští samurajové, afričtí lovci, ale i vojáci v zákopech druhé světové války. Tvůrčí dvojice Mark Verheiden a Chris Warner si s nápadem amerického vydavatelství Dark Horse vydojit z popularity filmu ještě něco, poradila rutinérsky. Kresby dobré, příběhy dobré, ale žádný originál. Komiksová kniha navíc nemá dějovou linii. Spíše jde o soubor povídek.

Batman mezi maskami

Mafiány zamořené město Gotham se konečně trochu pročišťuje. I v druhém pokračování komiksu Dlouhý Halloween se tím zabývá tajemný sváteční vrah, jenž popravuje zločince výhradně o svátcích. Do mafiánských plánů jsou postupně zapleteny všechny zrůdičky z netopýřího světa jako Poison Ivy, Joker, Penguin, Scarecrow. Když jim Batman pěstně vysvětlí, že holdovat zločinu se nevyplácí, přichází na řadu vyluštění záhady. Sváteční vrah má několik identit a ne všechny se dostanou spravedlivě za mříže.

Batman je už léty prověřenou obchodní značkou, která by neměla zklamat. Tuhle komiksovou epopej navíc vytvořili Jeph Loeb a Tim Sale. Tedy dvojice, která byla za svou práci vyznamenána v komiksové branži prestižní cenou Willa Eisnera. Grafický román je nabitý jak rozfázovanými akčními scénami, tak i epicky pojatými obrazy. Vzpomínky na dění v prvním díle byly vyřešeny černobíle. Bohužel jsou do děje vlepeny trochu násilně, což působí mírný chaos.

Hellboy pod mořem

Sarkastická a ironická Alenka v říši divů. Tak působí Hellboy pod mořem a na vrakovišti lodí, kde jej zastihneme v komiksu Podivná místa. Díky zlatému hřebu v uřezaném rohu si může na mořském dni pokecat s démonickou sirénou Bog Rúšou, která ho chce zahubit a rozporcovaného v malých kouscích rozeslat do celého světa. Následují bitky s dalšími démony a zrůdami. Hellboy při tom ztratí celkem dost krve, takže unaven odplachtí do dáli.

V podstatě je to nudná pouť od bitky k bitce. Při vší úctě k Miku Mignolovi, porodní bábě tohohle obránce lidstva z pekelného chřtánu, je příběh nafouknutou bublinou symbolů. V mezikomentářích sice komiksář vysvětluje různá tvůrčí muka při vzniku příběhů, ale koho to zajímá. Dva odlišné konce svědčí o autorově nejistotě a nepřipravenosti při tvorbě tohoto polotovaru. Celou podívanou na vratkých nohou rámují intelektuální řečičky zúčastněných démonů. Ještěže komiksů s Hellboyem je mnohem víc a podstatně lepších. Nicméně: „ Víš, kámo, já si nemyslím, že jsi špatnej chlápek.“

Vyčpělý Bond

Bondovky Dr. No, podle níž se kniha jmenuje, Srdečné pozdravy z Ruska a Diamanty jsou věčné. Tedy tři v jednom. Pro ty, co posledních několik let strávili na Měsíci, lze zopakovat, že v první se 007 vydá na Jamajku, kde několikrát uteče hrobníkovi z lopaty a po přesunu na ostrov Crab Key se ocitá oběma nohama v hrobě. Šílený doktor, jenž chce ovládnout svět, ale přece jen dostane od Jamese přes prsty. V další bojuje proti sovětské kontrarozvědce a v poslední proti gangu pašeráků nesoucímu jméno Diamantová mafie. Vlastně nic, s čím by si agent Jejího Veličenstva nedokázal poradit.

Jde o souborné vydání jednořádkových novinových stripů s počtem zhruba čtyř obrázků. Právě tři výše zmíněné příběhy tak vycházely celý rok v deníku Daily Express. Podle předloh Iana Fleminga a po scenáristické úpravě je kreslil John McLusky. Z pohledu dnešního čtenáře, i dětského, jde o hluboký pravěk. Na druhou stranu se musí nechat, že je to hodně zajímavá archiválie. Jen ta titulní strana vypadá jako obálka učebnice matematiky z minulého režimu.

Konečná

Drtilovo Bestiárium mlátiček a bojovníků 2009 je u konce. Jednotlivá dílka jsou řazena podle toho, jakou vzbudila náklonnost. Komiks zařazený na první místo je tříštivá puma, která udělá čtenářovi v hlavě pěknou paseku. Na posledních příčkách se naopak skrývají komiksy, co nevybočují z průměru superhrdinské produkce. Na úplný konec je třeba dodat: „Komiksáři všech zemí koukejte makat, ať se populace superhrdinů utěšeně rozrůstá. Ať je co číst a na co se dívat!“

Text: Jan Drtil
Foto: Archiv autora