Home › Cestování › Cesty za dobrodružstvím
Návštěva pod hladinou moře
Bretaň je působivá, malebná, kouzelná… prostě úžasná. Romantika rybářských vesniček, neodolatelné západy slunce s lahví Cideru. Fantastické Crepes, francouzské palačinky plněné přesně podle nálady vašeho mlsného jazýčku. Bretonština plynoucí z úst trhovkyně, která s vervou mačká šťávu z citronu na právě otevřené svatojakubské mušle. Vůně moře a téměř nikdy neustávající mrholení. Svěží, dojemná, zvláštní, věčně orosená… šťastná Bretaň.
Ale i v Bretani jsou místa, která se vymykají a poznání-chtivý turista nenachází důvod, proč jet právě tam. Přesně tak se může jevit Brest, město bolavě zasažené historií, ale jinak pusté a pro Bretaň netypické. My jsme ale do Brestu přece jen jeli a nepřitáhly nás sem historické události, nýbrž obrovské akvárium a vodní svět – rozsáhlé Oceánopolis.
Oceán, to je panečku síla. Ne každý ale má na to ponořovat se do neznámých hlubin, natož tam koketovat třeba se žraloky. Přesto je možné se podívat těmto respekt vzbuzujícím tvorům přímo do tváře a nejen jim. V jedinečném Oceánopolis - můžeš vidět opravdu všechno, co se dá v moři vidět, tedy alespoň v rámci hlubin, kam dopadá trocha světla…a vlastně ještě o chlup hloub. Oceánopolis je atrakcí, díky níž získává Brest na atraktivnosti.
Akvárium Océanopolis v Brestu a jeho tři oddělení (mírná, polární a tropická) poučnou formou seznamují s přírodními jevy. Moře celého světa zde odhalují svá tajemství a k vidění jsou obrovští krabi nebo tuleni. Vše je vysvětleno moderní formou, od koloběhu vody po tvorbu vln, od vlnění moře až po příliv a odliv. Oceánopolis pravidelně spolupracuje s oceánografickými výzkumnými stanicemi a vědeckými institucemi. Díky tomu je považován za hlavní město oceánografie. Návštěvník se zde nenásilnou formou dozvídá vědecké souvislosti a zároveň prožívá dramatičnost života v oceánu a na jeho pobřeží.
Antarktida versus Arktida
Antarktida
Název vychází z řečtiny a znamená Naproti Arktidě. Jedná se o polární území věčného ledu a tmy, jež nepatří žádnému státu světa a je určeno především k vědeckému výzkumu v oborech planetární geologie, hydrologie, klimatologie a studia mnejchladnějším kontinentem na Zemi, v zimě zde byla naměřena průměrná teplota -60 °C, v létě mezi -10 a -40 °C. Nejnižší zaznamenaná teplota na světě -89,2 °C byla naměřena v roce 1983 na ruské vědecké základně Vostok. Ze zvířat na Antarktidě žijí jen racci a dva druhy tučňáků, ovšem dají se zde nalézt tři druhy kvetoucích rostlin. Mnoho živočichů žije v mořích.
Arktida
je převážně oblast ledu, sněhu a nezalesněné zmrzlé půdy. I přes nehostinné prostředí však není Arktida mrtvou oblastí, ale překypuje životem. Od jednoduchých organismů žijících v ledě, přes pestrou skladbu mořského života, mořských a suchozemských savců až po lidské osídlení. Nejseverněji žijící živočichové jsou lední medvěd a polární liška. Z kožešinových živočichů zde nalezneme hranostaje, rosomáka, lumíky, sviště, polární vlky, polární zajíce či ovci sněžnou. V Severní Americe soba, jelena karibu či pižmoně. V Arktidě žije mnoho ptáků, jen málo jich zde ale hnízdí.
Jak vznikají tropy
Téměř 40% zemského povrchu leží v tropické zóně mezi obratníky. Vzduch se zde neustále otepluje, stoupá vzhůru a v podobě antipasátů vane směrem k obratníkům. V nižších výškách pod antipasáty také pravidelně vanou pasáty – od obratníků k rovníku. Rotace Země pasáty stáčí, a tak se tvoří klimatické rozdíly mezi západem, středem a východem kontinentu. Podnebí je ovlivňováno i sezónními monzuny a mořskými proudy.
Po silném výparu nad rovníkem houstne oblačnost, nejvíce v poledne, proto vznikají mohutné odpolední bouřky a přívalové deště. Na jaře a na podzim, kdy Slunce nad rovníkem(v zenitu) vrcholí, jsou lijáky obzvlášť prudké a označují se jako zenitální deště. Tato dvě období se nazývají obdobími dešťů. I po zbytek roku jsou zde srážky poměrně vysoké. Se vzrůstající vzdáleností od rovníku se prodlužuje období sucha ve střídavě vlhkých vnějších tropech na rozdíl od stále vlhkých vnitřních tropů na rovníku.
Od svého otevření v roce 1990 prošlo branami mořského světa více jak sedm milionů návštěvníků. V téměř čtyřech milionech litrů vody žijí stovky živočišných a rostlinných druhů. V polárním pavilonu návštěvníci pozorují život dvou podobných a přesto velmi odlišných ekosystémů – Antarktidy a Arktidy. V tropickém pavilonu je pro návštěvníky připravena nádherná pouť přes moře, jejichž teplota vody neklesá pod 20°C. Uvidíte tak kousek ráje na zemi. Dominantou je obrovské akvárium o objemu 1700 m3, kterým proplouvají žraloci okolo vzácných korálů a plaší mraky barevných rybiček. Pavilon mírného pásu je věnován domácímu prostředí bretonského pobřeží. Zabývá se také rybářskou tradicí oblasti Finistere. Spatříte zde mnoho druhů ryb, tuleňů, mořských řas a sasanek. Velký prostor dostávají také poživatelní tvorové. Tak tu proniknete do životního cyklu hřebenatek, které končí na talíři. A nechybí tu ani recept na jejich přípravu.TaKromě mořského ekosystému se tu návštěvníci seznamují také s oceánografickými jevy jako je tvorba vln nebo zákony přílivu a odlivu.
Linkovací služby
Internetové bankovnictví KB
VSTOUPIT
Diskuze k článku